Historie letiště
Touha nadšenců po sportovním a rekreačním létání na Nymbursku se začala prvně
realizovat po skončení 2.světové války. První lety probíhaly s
převážně kořistními kluzáky na ploše severně města, kterou již během války
využívalo německé letectvo. V následném období se k létání kluzáků využíval
kopec Oškobrh, který se nachází u cesty z Poděbrad na Hradec Králové a pro
motorové létání vhodnější vojenské letiště Milovice-Mladá. To však nemělo
dlouhého trvání a sportovní letci Aeroklubu se museli přesunout, tentokrát na
plochu u obce Dvory. I zde je však doběhla nevhodná blízkost vojenského letiště
a s očekávaným příchodem proudových stíhacích letadel byli donuceni k dalšímu
stěhování. Volba padla poměrně rychle na rovinatou plochu jižně Nymburka a
severně obce Hořátev, kde se letiště nachází doposud. Výstavba hangáru na novém
působišti započala v roce 1950.
S počátky létání ze současného letiště je
spojena zejména osoba pana Oldy Syrového, který se po získání potřebných
leteckých kvalifikací stal náčelníkem zdejšího Aeroklubu a jako instruktor
předával své znalosti a zkušenosti další početné skupině pilotů. Pana Syrového
bylo možno ještě před pár lety spatřit na silnicích celé republiky, kde
proháněl své speciální „lehací“ kolo nazvané „Dálník“. Díky jeho vzpomínkám a
dokumentům bylo možné zmapovat historii létání v Nymburce.
|
|
|
|
|
náčelník Olda Syrový |
Olda Syrový modelář |
plachtařský zápisník |
stránka motorového zápisníku |
Olda Syrový (uprostřed) -zima 2012 |
Ale zpět k letišti. V 50.tých létech zde
probíhal nejen plachtařský, ale i motorový a parašutistický výcvik. Tato éra
skončila rokem 1958, kdy byl státem provoz na letišti Nymburk direktivně
ukončen. Budova hangáru byla od roku 1959 využívána zejména jako skladiště
různými subjekty, dokonce i jako stáj pro koně. Teprve od roku 1977, kdy hangár
získal Agrochemický podnik z Městce Králové, se zde letový provoz obnovil, byť
jen s práškovacími letadly. Aby letiště mohly letouny Z-37 Čmelák, AN-2 a L-60
Brigadýr využívat celoročně, bylo rozhodnuto vybudovat asfaltovou dráhu o délce
600m. Tomu byl i stavebně uzpůsoben i stávající hangár.
Již rok po listopadu
1989 se partě nadšenců, toužící po svobodném létání, podařilo ustavit MINIWING
klub Nymburk a po dohodě s uživatelem letiště nastala i možnost využít tamních
prostor. Svou společnou činnost započali amatérskou stavbou MZK a letounu D-7
Straton, na dalším dvoumístném Stratonu nastala konečně i možnost výcviku
dalších pilotů. Následně se podařilo získat hangár do vlastnictví klubu.
S rozvíjejícím se létáním v Nymburce vznikl v roce 1991 nápad uspořádat slet UL
letadel, který se od té doby koná každoročně.
|
|
|
stavba Stratonu |
letiště před rokem 2000 |
pan Čepelák s Hi-Maxem |
Další etapa historie
letiště nastává v roce 1994, kdy hangár a asfaltovou runway kupuje příznivec
létání pan Olda Hořák. Po počátečních problémech, nedůvěře a nedorozuměních –
tak jak to v životě bývá – se po čase stává i provozovatelem letiště Nymburk a
odvážně se pouští do stavby nového hangáru se skutečně neobvyklou kapacitou a to
společně s tankovacím místem pro letadla. Ten se daří v roce 2006 úspěšně
kolaudovat. Od té chvíle se píše i novodobá historie letiště v Nymburce.
|
|
|
letiště v roce 2011 |
Olda Hořák |
průčelí nového hangáru - 2011 |